Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poděkování pomocníkům

Tak už je Jitrnička zase minulostí. Teda pro letošek. Jen si trochu odpočinu a už přemýšlím, jak bude vypadat ta příští.

Byl to už 6. ročník. Pošesté jsem přesvědčila partu lidí, aby obětovali svůj čas a přijeli uspořádat akci, na kterou jezdí závodníci z celé republiky. Pošesté jsme se sešli a strávili skvělý den s jitrnicemi, tlačenkou, buchtičkami a hlavně lidmi, kteří mají rádi psy a všechno okolo.

jitrnicka_1.varka-10.jpg

 

Základem našeho týmu byla i letos silná trojka – Kateřina Nováková, Marcela Medková, Kateřina Kelblová.

Místo šéfové administrativního centra, registrace a skladu cen si letos opět zopakovala Marcela. Přivedla i Libora, který se skvěle zhostil fyzicky náročnějších prací.

Katka Nováková opět zapojila celou rodinu, takže zatímco ona sama šéfovala poslušnosti a vyhledání osoby, Magda se již potřetí stala kladečem pro závodníka v ZMP2 a Šárka kromě závodění v ZZO také pomáhala při cviku Ztracený předmět.

Katka Kelblová opět velela cviku Rozlišování předmětů, a to i přesto, že na ni doma čekali její čtyři chlapi různého věku ;-) jako naschvál přepadeni nějakými bacily. Ale přivezla s sebou posilu Ondřej Lengál a Lisa, kteří pomáhali při rozlišování předmětů.

Druhým kladečem ZMP2, figurantem v zástěně a „děvčetem pro všechno“ byla letos Lucie Musilová, která tentokrát vyměnila startovní číslo za velmi potřebnou pomoc.

První zkušenost s pomocí při našem závodě udělala paní učitelka z naší školičky Světlana Zouharová, která mimo jiné připravila sendviče pro všechny pomocníky a pomáhala při rozlišování předmětů. A její manžel se stal nejpřísnějším strážcem plochy pro pachové práce, a také pomocníkem při stěhování překážek.

Pro letošní rok jsme „angažovali“ nové fotografy. A myslím, že s jejich prací budete spokojeni! Míša Dobešová i Jitka Malá nafotily hromadu fotek, tak se bude na co koukat.

Do práce pomocníků se zapojila i spousta dalších lidí, pokud jsem na někoho zapomněla, tak se moc omlouvám.

Táňa Heinzová jako vytyčovač prostoru pro vyhledání předmětů v terénu, Jitka Pöchmanová jako časoměřič, Jarka Soukupová jako pomocník při rozlišování předmětů, pan Skokánek (asi) jako nosič těžkých předmětů, Klára Morongová a Petr Dufek, kteří nám vytiskli diplomy a bodovací lístky, moje maminka se svou skvělou jablečnou buchtou, Olga Haller, která vyrobila šátečky pro závodníky, někdo, kdo upekl další buchtu a nechal u nás tácek….. A samozřejmě můj manžel tolerující mou nervozitu a značný chaos v naší domácnosti i firmě týden před závodem.

Na vás všechny myslím a vzpomínám, když si užívám ten příjemný pocit z povedeného závodu a pochvaly od účastníků. Kdyby vás nebylo, nikdy by takový závod nemohl proběhnout. Nemohli by se sejít lidé, kteří cvičí s malými plemeny a jednou za rok si ukázat, co své malé parťáky naučili a jak jim to spolu klape. Vaše pomoc je pro mě moc cenná, tím spíše, že to děláte ve svém volném čase a zadarmo. Den strávený s takovými lidmi mě vždy utvrzuje v tom, že některé části světa jsou ještě v pořádku a že stojí za to dělat něco jen tak, pro ostatní.

Doufám, že vás ta práce také trochu baví a že jste byli na Jitrničce rádi.

A pokud to tak je, třeba si ten pěkný zážitek budete chtít zopakovat příští rok, při sedmém ročníku, na Jitrničce 2020.